Koďa

kody.jpg
členem od Leden 2016
kytara

Heeey ho, let ́s go. To bych bral jako pozdrav a popis vyjádření emocí spojeného s hraním s touto bandou jednou větou, čili zázrak. Co bych vám o sobě prozradil. Jsem aktuálně nejmladším členem kapely, ročník 95, takže mají přede mnou menší náskok, ale to vůbec nevadí. Všechno doháním (teda se o to aspoň snažím) elánem a možná trošku pílí a snahou (taky vozím Orthyho domu ze zkoušek, to mi taky pomáhá:D). Jsem lehce šílený, přehnaně usměvavý student Pražské strojní fakulty ČVUT.

Většinou jsem takovej ten největší šílenec, co neumí zavřít hubu. Musím se přiznat, mám i prozaické stránky, když teda zrovna nesóluju uprostřed parketu (:D). Hodněčtu a píšu knihu, kterou se snažím dodělat už asi půl roku. Mám to jako jeden ze svých životních cílů se jí alespoň pokusit vydat! Mimo jiné jsem nadšencem do aut, samozřejmě do hudby, ale kušuju i do takových věcí jako je politika a ekonomie, just for fun. Jů a taky občas dělávám Stand up vystoupení, můj nejlepší komediální prvek je válení se po zemi. Vážně a taky mě baví se xichtit, ale toho si rychle všimnete.

Taky bych se mohl dostat k tý hudbě, když už o tom to tady je! Moje životní láska, moje Gibson SG, které mě snad dokonce života bude doprovázet. Budem jí říkat Ta. Jednou se chci s Ta oženit, ale smutné je, že to mi v Čechách neprojde. Ta neodmlouvá, akorát občas vrže. To je ale vždycky problém mezi hmatníkem a židlí či podlahou. Tedy ve mně. Co já to mám za aparát, no jasně. Line 6 Valve MkII, modelingová celolampa. Solidní to věc! Nedám na něj dopustit, výborný aparát do pohody a nepohody. Občas podrží, občas zaskřípe, ale většinou za to zas může to na židli. Jsem extrémní zvukovej experimentátor, co nikdy není spokojenej. Whatever.  

Jako správný muzikant (v uvozovkách), musím mít ještě nějaký správný vzory. Jsem ujetej na blues. Stevie Ray Vaughan, BB King, samozřejmě Jimi Hendrix nebo třeba Garry Clark Jr. Jop to se na mnědost podepsalo. Ale jako svůj největší vzor bych je nepovažoval. Můj největší vzor, velká britská legenda Jimmy Page. Jeho způsob pojetí kytarové hry mě naprosto pohltil, ale né jen jeho.  Dost měovlivnil také Jack White a Tom Morello a to je naprosto jinačí šálek kávy. Tvořím si svůj styl. Musím uznat, že jsem moc nepřičichl k modernímu pojetí sólové hry na kytaru.  

Zadal jsem si snad až nadlidský úkol!

Zkombinovat energické vystupovaní a hlavně moderní rock a sólovou kytaru inspirovanou věcmi, co nejsou moderní se zvukem kytary, kterej Vám jen tak nevyleze z hlavy, né protože je to hrozný, ale protože to svým způsobem tvoří dokonalý celek, je jedním z mých největších životních cílů a slibuji Vám, že já na něm budu pracovat snad i na smrtelné posteli!

Co k tomu všemu dodat, snad už jen The Show Must Go On!